Doba kulturní

Dřív než vypukla tato super jarní vedra, která jsme plně využili Cestou z Veselé a prvním jarním kolem, užili jsme si něco hudby v klubech pražských a jednom mariánskolázeňském.

No popisovat se to moc nedá, musí se to samozřejmě zažít, ale jen bych chtěl teda uvést, že Mňága je v nejlepších letech (už od svého vzniku) a koncert si užívá jako nikdy (jako vždycky) - prostě super zážitek. U Wohnoutů jsem si potvrdil, že jsem na nich prostě nevyrostl a koncert PSC (Peneři strýčka Conspiracy) v zaplněné garáži na Smíchově si nemohl užít snad nikdo (včetně PSC). Aspoň, že na něj jsme šli s Klárkou přímo z filmu Nezvaný host, který jsme si užili zase naopak jo ano. No a vrcholem kultury posledních dní byl rozhodně koncert Jiřího Schmitzera v útulném Švandově divadle. V jeho podání se jednalo spíše o divadelně hudební představení, kdy písně prokládal vlastně zbytečným, ovšem ve svém podání jedinečným a směšným povídáním na co si zrovna vzpomněl.

Prostě mně kulturní život a možnosti v Praze (a i Mariánkách :o) vyhovují a po několika letech vím, že ze Zlína bych to byl nucen jen smutně a z dálky pozorovat. Vlastně nebyl, protože bych nevěděl o co přicházím, to je vlastně fakt.

Zkrátka mě to baví. A to tu ještě mají hrát RADIOHEAD!