Milý deníčku, píšu Ti, že už konečně něco píšu. Sice toho není moc a jde to velmi špatně, ale píšu. Vlastně to jde dost blbě, už vůbec nevím co psát a to mám 10 stránek z 80 a hlavně tomu vůbec nerozumím, ale ještě píšu. Snažím se něco vymyslet, ale nejde to, prakticky už skoro nepíšu, ale dělám, že píšu. Ale musím, deníčku, musím! Ať toho na léto není moc a můžu trochu cestovat a užívat si a sportovat i třeba s magistrem Mejlou nebo doktorem Bejem.
A na závěr trocha chorvatského socialistického reggae:
Ještě, že už pomalu končí jaro, tento blog nějak ztrácí... no smysl to vlastně nemělo už od začátku.
OdpovědětVymazat